O tom, co dokážou dnešní developerské firmy, se můžeme přesvědčit na vlastní oči. Stavební technika a stroje jsou natolik dokonalé, že se třeba můžeme koukat na Dubaj z výšky 828 metrů nebo u oběda sedět pod vodní hladinou a pozorovat mořské ryby. Lidé stavěli úchvatná díla už od pradávna. Mayové třeba dovedli mistrně opracovávat kámen a stavěli velké pyramidy a chrámy z malty a vápence. Úžasné techniky a postupy však nepoužívají jen lidé. Pojďme se podívat, jaké dokonalé stavební postupy si vymysleli a používají ti nejmenší tvorové na Zemi. Třeba právě oni byli inspirací některým velkým stavitelům minulosti.
Obsah
Pavučina
Hodně z nás se pavouků štítí a pojem arachnofobie zná snad každý. Když se však zadíváme na pavučiny, můžeme jen obdivovat toto úžasné dílo a konstrukční zázrak, který vytvořili tito malí strašáci. Pavouci jsou mistři v pletení sítí, které slouží nejen k chytání potravy. Využívají je také jako svůj domov, odehrávají se v nich zásnuby, dokážou být skrýší pro přečkání mrazivé zimy a pro vodouchovité pavouky pavučina slouží i jako zásobárna vzduchu.
Vlákna pavučiny se na první pohled můžou zdát slabá. Jsou však pevnější než ocelová vlákna stejného průměru a odolnější než vlákna, ze kterých se vyrábí neprůstřelné vesty.
Představte si pavučinu zvětšenou do velikosti sítě, jaké se používají na rybářských lodích. Vlákna pavučiny jsou natolik pevná, že by do takto zvětšené pavučiny bylo možné chytit osobní letadlo za letu.
Hmyzí vodováha
Sršně obdobně jako pavouky má rád jen málokdo. V létě nás otravují svou touhou okusit alespoň trochu z našeho jídla nebo nápojů. Sršňů se bojíme z několika důvodů. Jsou větší než bývá u hmyzu zvykem a navíc hrozí riziko, že od nich dostaneme bolestivé žihadlo.
Existují ale také důvody, proč bychom tyto nebezpečné tvory mohli obdivovat. Jsou totiž dokonalí stavitelé. Ke své práci používají jakousi hmyzí vodováhu. Ta slouží stejně jako klasická lidská vodováha k tomu, aby zajistila, že jejich stavby – hnízda budou mít správnou strukturu a nebudou se vychylovat.
Tým vědců z Telavivské univerzity v Izraeli studoval sršně orientálního a zjistil, že na střechu každé šestihranné komůrky ve voštině lepí nepatrné magnetické krystalky o velikosti jedné desetiny milimetru, které obsahují titan, železo a kyslík. „Sršní hnízdo je obvykle tvořeno vodorovnými vrstvami voštin, jež jsou podepřeny kolmými vzpěrami,“ uvádí londýnské noviny The Daily Telegraph. Vědci ještě nebyli schopni 100 % určit, jak tyto magnety fungují, zřejmě však síť krystalů pomáhá hmyzu orientovat se ve tmě a brání tomu, aby se sršní hnízdo nebezpečně sesunulo k jedné straně.
Klimatizace v termitišti
Dalším mistrem stavitelem můžou být termiti, jejichž díla, někdy vysoká až šest metrů, jsou právem označována za konstrukční zázraky. Stavební postupy termitů jsou natolik rychlé, že některá termitiště vyrostou doslova za jednu noc. V termitišti se odehrává celý jejich život a snad největším divem této impozantní stavby je jeho klimatizační systém.
Stěny termitiště bývají silné až 45 centimetrů a slunce je vysuší tak, že jsou tvrdé jako beton. Systém chodeb a komor udržuje v termitišti stálou teplotu, i když venku se teplota mění. Na příklad v Zimbabwe, kde termiti žijí, může teplota kolísat mezi 38 °C ve dne na 2°C v noci. Teplota v termitišti však zůstává neměnná na 31 stupních.
V základně termitiště jsou otvory, přes které dovnitř proudí čerstvý vzduch. Chladnější vzduch do termitiště vstupuje z podzemní komory a cirkuluje systémem chodeb a komor. Když se vzduch ohřeje, je z termitiště vytlačován ven skrz otvory na vrcholu. Teplotu v termitišti si tak mohou termiti regulovat sami pomocí otvorů, které dle potřeby otevírají a zavírají.
Stálou teplotu ve svém obydlí udržují hlavně proto, aby tam mohli pěstovat houby, které jsou jejich hlavní potravou.
Konstrukce termitiště je tak výjimečná, že podobnou technologii použili architekti při stavbě jedné kancelářské budovy v Zimbabwe. K jejímu provozu je zapotřebí jen 10 procent energie, kterou spotřebují stejně velké budovy postavené obvyklým způsobem.
