Elektřina nebo plyn?

Na takto postavenou otázku by na konci 19. století nebyla jednoznačná odpověď. Plyn a elektřina byly soupeři v oblasti veřejného osvětlení i osvětlení domácností a domů. Plynové osvětlení bylo např. v Brně instalováno v r. 1846, tedy mnohem dříve, než elektrické, které definitivně plynové osvětlení nahradilo po r. 1920. Málokdo dnes ví, že v historické části Prahy bylo v r. 2002 znovu obnoveno několik set plynových svítidel pro připomenutí historie a atmosféry starobylé Prahy, již s automatickým rozsvěcováním. Jinak si těžko v dnešní době dovedeme představit lampáře, kteří dříve ručně denně rozsvěceli a zhášeli plynové lampy. Na tomto poli jednoznačně elektřina zvítězila a poslala plyn do historie. Jednoznačné přednosti elektřiny v tomto případě nemá smysl dále komentovat. Jinak je tomu na poli využití plynu a elektřiny k vytápění budov, bytů a dalšímu energetickému využití. V současné době je z hlediska energetické spotřeby více používán plyn, než elektřina. Je tomu tak z různých důvodů, oba druhy energií jsou obecně rozšířené a tudíž dostupné. V současné době je elektrifikováno 100 % a plynofikováno 90 % měst a obcí. Vyšší spotřeba plynu je dána především tím, že ve městech je plyn zaveden do většiny domácností a souvisí také s rozvojem blokových plynových kotelen a výstavbou paroplynových elektráren. Využití plynu pro energetické využití se nabízelo automaticky jako náhrada za pevná paliva. Využití elektřiny jako ušlechtilejší formy energie, bylo pro energetické účely pomalejší a především z ekonomických důvodů je méně rozšířené i v dnešní době.

V čem je tedy rozdíl?

Rozdíl mezi elektřinou a plynem je podstatný v tom, že plyn lze nahradit, kdežto elektřinu ne. Elektřina má univerzální využití ve všech oblastech lidské společnosti, bez ní by moderní společnost zkolabovala. Z technického hlediska je elektřina dostupnější, lze ji vyrobit z jakýchkoliv paliv, atomové, větrné, sluneční i vodní energie. V souhrnu je toto vše v ČR dostupné, kdežto plyn jako strategická surovina se prakticky ze 100 % dováží. Z technického hlediska je naopak výhodnější plyn, který lze na rozdíl od elektřiny dlouhodobě skladovat. Spotřebitelské hledisko také u plynu převáží, cena plynu je nižší a fixní. Cena elektřiny závisí na spoustě faktorů, velikosti jističů a její spotřeby počínaje a obdobím použití v průběhu dne konče. Spotřebitel se při zavádění elektřiny musí rozhodovat, který tarif je pro něj nejvýhodnější.

 

Rozhodnutí bez omezení?

Pokud bychom bez ohledu na náklady při vytápění preferovali komfort, sofistikovanou regulaci, možnost dálkového ovládání topení, bezpečnost, bezprašnost, bezhlučnost, či nulové ovlivnění domácího prostředí zplodinami, tak elektřina nemá alternativu. Ovšem v případě novostavby rodinného domu narážíme na nesmyslné omezující legislativní opatření, kdy v případě čistě elektrického vytápění, dům nedostane průkaz energetické náročnosti budov z hlediska podílu „ neobnovitelné primární energie „ a tudíž nebude vydáno stavební povolení.

Záleží na velikosti jednotky?

Plynové vytápění má své opodstatnění u velkých bytů, nezateplených domů s vysokou energetickou náročností, velkou roli hrají klimatické podmínky, či poloha bytu. Čím vyšší spotřeba energie, tím více dochází vlivem vyšší ceny elektřiny k výraznějším rozdílům v celkových nákladech, což je v případě většiny spotřebitelů rozhodujícím faktorem, i když pořizovací náklady v případě plynového topení jsou vyšší, než u elektrického. V případě menších, ideálně zateplených bytů, kdy je energetická náročnost nízká, se elektrické vytápění přímo nabízí. Moderní systémy podlahového topení v dnešní době jsou alternativou ústředního topení, ne-li lepší, neboť tepelná pohoda se šíří od podlahy ke stropu rovnoměrně. V menších bytech je přidanou hodnotou i fakt, že topení nezmenšuje prostor k bydlení.

14. 07. 2017

Jakub Števanka