Článek

Vývoj cen nemovitostí v zemích Visegrádské čtyřky

Náhled

Ceny nemovitostí v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko) reflektují ekonomické rozdíly mezi těmito zeměmi. V zemích Visegrádské skupiny (V4) si nejdéle na byt musí odkládat Češi, hlavně obyvatelé Prahy. Je to způsobeno tím, že naše hlavní město je lákavé jak pro turisty, tak pro bohaté zahraniční firmy. To zvyšuje cenu nemovitostí. Byty v hlavních městech V4 jsou dost předražené, zato ceny bytů v menších městech jsou relativně nízké.

Faktory ovlivňující ceny nemovitostí

Nejlepší cenový index bytů ve srovnání ke mzdám je v Ostravě, další v pořadí jsou Lodž, Debrecín, Segedín a Košice.

Kolik měsíčních platů je tedy třeba vyčlenit na koupi bytu? Řekněme, že se jedná o byt s dispozicí 2+1 a užitné ploše 60 m2 mimo centrum. V Ostravě na koupi takového bytu postačí 43 výplat. V Praze jich na stejný byt budeme potřebovat 132. Obyvatel Prahy tudíž musí pracovat 3x déle než obyvatel Ostravy, aby si mohl vysněnou nemovitost pořídit.

Praha má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě – sotva 2,8 %. V Moravskoslezském kraji míra nezaměstnanosti činí 8,1 %. Ostrava je průmyslové město s menší poptávkou po IT specialistech. Zato Praha je rájem pro toto povolání. Navíc je velmi žádaným a oblíbeným místem pro cizince, turisty, a studenty, což má obrovský vliv na stálý růst cen nemovitostí.

Stav trhu s nemovitostmi v daných zemích

Česká republika

Největší rozdíl v cenách bytů je mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Za metr čtvereční v Praze zaplatíme průměrně 75 474 Kč, v Brně 54 682 Kč. Zatím co v Ostravě se ceny bytů pohybují jen kolem 21 520 korun za m2. To je skoro čtyřikrát méně než v hlavním městě, přesto, že se jedná o třetí nejlidnatější město v ČR.

Od roku 2005 se v České republice ročně prodá kolem 25 tisíc nových bytů. Podle Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) v roce 2015 počet stavebních povolení vzrostl o 5,9 %.

Polsko

V Polsku se cena za metr čtvereční v centru Varšavy pohybuje kolem 55 627 Kč, zato v ostatních částech hlavního města okolo 45 138 Kč. Levnější je Krakov. V hlavním městě Malopolska totiž zaplatíme za metr čtvereční 40 116 Kč. Překvapivě nízké ceny můžou být ve třetím největším městě Lodži, kde m2 stojí 28 458 Kč.

Viditelné jsou také rozdíly v nájmech. Za nájem bytu s dispozicí 1+kk v centru Varšavy měsíčně zaplatíme v průměru 13 338 Kč, v ostatních částech města okolo deseti tisíc korun. V Krakově se s nájmem dostaneme na 11 388 Kč. V Lodži pak nájem seženeme přibližně za osm tisíc.

Slovensko

Ceny nemovitostí na Slovensku jsou srovnatelné s polskými. Nejdražší je samozřejmě Bratislava, kde se průměrná cena v centru města pohybuje kolem 63 674 Kč za m2 a v ostatních částech okolo 45 292 Kč. V Košicích se cena za stejnou plochu pohybuje okolo pětačtyřiceti tisíc korun, v Prešově jen okolo 32 604 Kč. Je třeba také zdůraznit, že pouze v Bratislavě a Košicích žije více než 100 tis. obyvatel. Rozdíly v cenách mezi největšími městy Slovenska ve srovnání s ostatními členy V4 jsou relativně malé. Slovensko není totiž tolik vyhledávaným cílem mezi cizinci a turisty, jak je tomu třeba v Praze či Budapešti.

Na Slovensku se ročně prodá přibližně 15 000 nových bytů a od roku 2015 počet stavebních povolení vzrostl o 18,7 %.

Maďarsko

V Maďarsku jsou byty nejlevnější. I když od roku 2015 ceny nemovitostí významně vzrostly, stále tam můžeme koupit a pronajmout nemovitost nejlevněji ze zemí V4. V Budapešti m2 stojí zpravidla 48 152 Kč. Ve vzdálenějších částech města 28 600 Kč. V Debrecíně, druhém největším městě, 18 330 Kč. Kdežto s bramborovým umístěním co do velikosti měst v Segedíně zaplatíte za m2 20 150 Kč. Je třeba také vyzdvihnout fakt, že mzdy v Maďarsku jsou z V4 nejnižší. Navíc Maďaři musí utratit největší část své mzdy za nájem. Průměrný plat tam nepřesahuje 13.000 korun a průměrná výše nájmu mimo centrum 6 370 Kč.

Ještě v roce 2014 byla Budapešť jedním z nejlevnějších hlavních měst Evropy. Za 1 175 000 Kč člověk bez problému koupil byt i v historické části města. Revoluci na trhu s nemovitostmi Maďarsko prožívá od roku 2015. Podle Eurostatu počet stavebních povolení vzrostl až o 31,6 %. V roce 2016 vydalo více než 10,25 tis. stavebních povolení (polovina v samotném hlavním městě), zatímco v roce 2015 jen kolem 6.5 tis.

Vývoj cen nemovitostí v zemích Visegrádské čtyřky
5 (100%) 4 votes

Blog

Podobné články