Článek

Co se v domě hrůzy opravdu děje?

Co se v domě hrůzy opravdu děje?

Minulý týden pořad A DOST! v čele s panem Tunou odvysílal díl o domě hrůzy na brněnském Cejlu. Jsme rádi, že někdo téma regulace nájmů a jejích důsledků nepřímo uchopil. Mrzí nás však, že autor „reportáže“ záměrně zamlčel některá fakta a jiná si pro potřebu skandalizace domyslel nebo nafouknul do absurdních rozměrů. Ty největší nesrovnalosti uvádíme touto cestou na pravou míru.

Obsah

Jak jsme k domu přišli    

Na začátku roku 2017 jsme dokončili projekt bytového domu na ulici Přadlácká. Svůj nový domov tu našlo 13 rodin a v tehdejších poměrech této lokality náš dům opravdu vyčníval. Právě proto nás oslovili majitelé sousedního domu, zda bychom neměli o ten jejich také zájem.

A tak jsme na jaře 2017 koupili zdevastovaný dům. Od majitelů, kteří ho museli prodat, protože výše nájmů nepokryla ani nutné opravy. Měsíční nájem 4 800 Kč za šedesátimetrový byt dnešní době opravdu neodpovídá, což si uvědomují i nájemníci, kteří naše byty dále se ziskem pronajímají za tržní ceny.

Co rekonstrukci předcházelo

Děláme Brno hezčí. Proto nechceme pronajímat byty, do kterých se od začátku 90. let výrazně neinvestovalo. Nájemníkům jsme dali na vědomí, že plánujeme dům uvést do řádného stavu. Zároveň jsme je informovali, že dům je (daleko) za hranou stavebních norem a rekonstrukce se nejspíše neobejde bez zásahu do jejich komfortní zóny.

Během jedenácti měsíců od koupě domu do zahájení rekonstrukce proběhlo několik osobních schůzek a vyměnili jsme si spoustu dopisů. Část nájemníků se rozhodla případné nepohodlí nepodstupovat a za finanční kompenzaci smlouvy ukončit. Pan Tuna se výši odstupného v reportáži smál. Nicméně odstupné 70 000 Kč včetně stěhování na naše náklady je více než roční nájem. Chápeme, že tento úhel pohledu se do reportáže moc nehodí.

Kauza topení

Někdo si dal opravdu záležet, aby nás vylíčil jako zlého developera, který týrá nájemníky mrazem. My máme pocit, že by naši nájemníci mrzli, i kdybychom jim do bytů dřevo nosili.

V úterý 9. 10. 2018 způsobil nájemník nedopalkem cigarety požár na balkoně. Po zásahu hasičů byla nařízena revize plynového zařízení. Zároveň byla provedena prohlídka plynových spotřebičů v bytech nájemníků. A tady vás začneme nudit fakty. Přikládáme výstup revize provedené 16. 10. 2018.

Jako majitelé nemovitosti neseme odpovědnost za bezpečnost nájemníků. Nicméně bez jejich součinnosti lze našim povinnostem dostát velmi těžko. A už vůbec ne provést rekonstrukci plynovodu a kotelny.

Proto jsme v souladu s výše zmíněným doporučením 23. 10. 2018 všem zaslali výčet vad zjištěných na jejich spotřebičích. Také jsme dali na vědomí, že nejsme schopni plynové vedení zrekonstruovat. A proto bude plynové centrální vytápění nahrazeno elektrickým podlahovým vytápěním. Zároveň bude centrální ohřev vody nahrazen elektrickými bojlery v jednotlivých bytech.

Ústně nám bylo sděleno, že nájemníci ve svých bytech žádný zásah nestrpí a trvají na centrálním vytápění a ohřevu vody. Prostřednictvím nástěnky jsme je tedy informovali, že budeme instalovat centrální bojler a požádali o písemnou odpověď, která opravdu přišla. Pozor, opět trochu nuda. Přichází fakta.

S tím souvisí slavné přímotopy. I když nájemníky k součinnosti nutit nemůžeme, naše povinnost zajistit vytápění stále trvá. Proto jsme všem rozdali přímotopy jako dočasné řešení, než najdeme společnou řeč. Bohužel se ukázalo, že ji budeme hledat velmi těžce. A když se nájemníci ozvali, že jim stávající přímotopy nevyhovují, nabídli jsme zdarma výměnu za výkonnější konvektory.  

 

Co k tomu říct? Snad jen to, že konvektory máme připravené a rádi je všem nájemníkům poskytneme. Nicméně jističe a sazbové spínače si musí nájemníci dojednat s dodavatelem energií, se kterým mají uzavřenou smlouvu, do které my zasáhnout nemůžeme. Naštěstí je tu advokát Mgr. Koudelka, který vše vyřeší, a dokonce vám i zatopí.

Kauza bojler

Z dokumentů výše jste už asi pochopili, že centrální bojler rozhodně nebyl naším záměrem. I když nájemníci navržené bojlery v bytech odmítli, naše povinnost dodat teplou vodu stále trvá a také ji plníme. Za tím si stojíme. Co nás však trápí, je do očí bijící manipulace pana Tuny.

Krásně si spočítal, že při 120 litrech vychází na dvanáct bytů jakýsi 10litrový kyblík teplé vody. Pozornému divákovi jistě neušla jeho nenápadná zmínka o minutu později, že užíváno je pouze pět bytů.

My počet bytů do úvahy vůbec nebereme. Vycházíme z počtu osob užívajících bytové jednotky, který nám nájemníci sami nahlásili. A dost! nás překvapilo, když jich pan Tuna napočítal více, než nám bylo avizováno. V domě totiž nejsou vodoměry a spotřeba se rozpočítává na hlavu. Předpokládáme, že se někdo z nájemníků pouze upsal a nepřilepšuje si na ostatních vědomě.

Ptáte se proč?

Otázka, která vás po dosledování „reportáže“ určitě napadla. Proč? Proč někdo odmítá všechna navrhovaná řešení a potom si veřejně vylévá srdce v televizi? Odpověď je vlastně jednoduchá. Jde o peníze.

Smlouva na dobu neurčitou nejde vypovědět a jako hezký bonus zaručuje, že platíte sotva třetinu běžného nájmu. Navíc vás vůči majiteli nemovitosti staví do neotřesitelné pozice. Právě proto se s takto uvázanými byty ve velkém kšeftovalo a původně chráněné nízkopříjmové skupiny postupně nahradili různí podnikavci.

Pak už je to klasický scénář. Nájemníci, kvůli kterým dům chátrá, se zuby nehty brání zvýšení nájmů. V momentě, kdy se v domě něco pokazí, ihned požadují nápravu, ideálně s finanční náhradou. Pokud se něco pokazí tak, že je potřeba zásahu v bytech, je na světě zlatý důl. Stačí odmítat součinnost, smát se pokusům zoufalého majitele o zajištění zákonných povinností (jako jsou třeba přímotopy a bojlery) a čekat na nabídku odstupného.

Někteří naši nájemníci si své smlouvy cení na 500 000 Kč. Pokud máte právníka s kamarádem v televizi, to by bylo, aby to nakonec nebylo. Vítejte v domě hrůzy.

Kde je novinářská etika?

Místo chatrné obhajoby jsme se rozhodli ukázat jasné důkazy a fakta. Proto nás na celém příběhu nejvíce děsí, jak se dá manipulovat s veřejným míněním. Není třeba lhát. Stačí některé věci nezmínit, jiné trochu zobecnit a vše je křišťálově čisté. U bulvárních novinářů nic nečekaného. Ale jisté hranice ve slušném světě přece jenom jsou.

Mazání nepohodlných komentářů pod diskusí. To je věc, kterou jsme od pořadu, který si hraje na ochránce práv a férovosti, opravdu nečekali. Nebo zneužít pro zvýšení sledovanosti upadajícího pořadu smrt člověka, který podlehl rakovině, to je opravdu za hranou. Obzvláště, když se ho nic v reportáži zmíněného netýkalo. Pevně věříme, že šlo pouze o špatnou interpretaci informací a nikoliv úmysl.

Toto vše nakonec účel splnilo. Sledovanost a reakce jsou, Stream.cz zobrazil pár placených reklam a pan Tuna se může hnát za další senzací. Nám mezitím volají jeho věrní fanoušci s výhrůžkami smrtí.

Proto si na závěr neodpustíme jednu osobní poznámku. V reportáži, pane Tuno, říkáte, že nežijeme v 90. letech. Sám si z toho, prosím, vezměte příklad a uzpůsobte tomu formát svého pořadu. Možná se potom místo této frašky dočkáme i důstojného pětistého dílu A dost!

Blog

Podobné články